Eva Brabcová - spisovatelka

Jak relaxuje Eva Brabcová, spisovatelka.

Se svými čtyřmi jorkšíry, jejichž počet se mi zdá pořád ještě neúplný. Někdo pěstuje psy na kila, někdo na kusy a když to tak vezmu kolem a kolem, nemám doma ještě ani pořádného voříška. Má to jediný problém – hladit se chtějí všechny čtyři najednou a jak známo, těžko se sjednotí ruce a nohy ve stejném pohybu. Ve snaze hladit je všechny od hlavičky po zádíčka to dopadá tak, že Bejzinku dle jejích představ hladím pravou rukou, Cindynku rukou levou, ovšem opačným směrem, Miminku namísto hlazení kutálím pravou nohou po podlaze a Mátě ve finále stojím druhou nohou na krku, aniž o tom vím. Ovšem dýchala bych za ně.

Když sedím u počítače a pod rukama si moje knižní postavy začínají své životy žít po svém, „holky“ mi leží u nohou, připravené poskytnout konzultaci, jako např. zda má paní X manžela ještě jednou políbit, nebo už praštit litinovou pánví po hlavě, zastlat do peřiňáku a odjet na dovolenou do exotických krajů. Asi tak, jak o tom a o mnoha podobných situacích s humorem a nadhledem přemýšlí Vilma, hrdinka připravované knížky Papoušek na smetaně.

Hodně a ráda čtu a vždycky mě potěšilo, když knižní postavy měly podobné radosti a starosti jako já, jako moje kamarádky. Nějak jsme v tom nebyly samy. Ale mnohokrát jsme to pomyslné zrcadlo nacházely v románech zahraničních autorů a myslím, že problémy paní Novákové jsou nám, českým ženám, bližší, než stejné problémy paní McDowelové. Totéž si mysleli i moji nakladatelé a tak vzniklo Vrakoviště lásky (Eroika 2001), Na slzy nebyl čas (Petra 2001) či Ztracené nebe, které vyjde v únoru letošního roku.

Kdo mi u nohou neleží, je můj manžel, třetí v pořadí. Nějak se mi to v tom životě vymklo, neběželo to podle zajetých zvyklostí: svatba – děti - a šťastni byli….a jestli nezemřeli, žijí tak dodnes…Můj muž nemá v očích psí oddanost, nelamentuje když se z práce vrátím večer, netrucuje, jako moje chlupaté děti, když jdu ke kamarádce a zdržím se déle, než jsem plánovala. U nás je tím pomyslným „vůdcem smečky“ on, bez ohledu na to, že je o sedm let mladší, než já.